Nepoznaná História

Boh VATA vo W-Indii a prezývky rusov VATNICI. VATra…prečo nie VATI-KON ?

Jozef Stanislav VŠ napsal:
BATIa_Chan - Vatikan

Prišlomi majlom :

Spisovatelé v MF DNES

MfD, sobota 13.2.2016

Vyšší principaneb o integraci a rozumu

Nejsme všichni stejní. Najdou se mezi námi lidé, kteří si myslí, že se můžeme s islámem integrovat, tedy žít vedle sebe nekonfliktně jako dvě rovnocenná společenství. Mezi muslimy se také najdou
lidé, kteří si tohle myslí. Jenže podstatné je, co se stane doopravdy.
Uznáváme fyzikální zákony a nedivíme se, pokud upustíme jablko, že padá k zemi. Jen málo lidí si uvědomuje, že existují i společen- ské zákonitosti. Pokud by to věděli, nebudou se divit poznatku, že multikulturalismus je hloupost. A věděli by, že snaha o integraci dvou rozdílných kultur vždycky znamenala porážku jedné tou
druhou a její postupné pohlcení. To má své konkrétní důvody. Proč tedy nelze integrovat islám s evropskou demokratickou spo- lečností?
Základem islámu je šaháda čili svědectví. Stačí tuto větu pronést před svědkem, a člověk se stává muslimem. Ta věta zní: „Věru ti, kdož uvěřili v Boha a posly Jeho, jsou spravedliví a svědky před Pánem svým; jim dostane se odměny a jejich světla. Ti však, kdož znamení naše za lež prohlašovali, ti budou plamene pekelného obyvateli.“ Jedině muslim je plnohodnotnou bytostí, ostatní bytos-
ti jsou méněcenné. Proto má muslim právo vládnout všem nevěří- cím. Nemůže jim ustupovat nebo se přizpůsobovat, to je zrada Al- láha. Tuhle filozofii muslimové v dějinách vždycky uplatňovali. A
uplatňují. Všichni odborníci na islám tohle dobře vědí. Někteří sice
dodávají učené „ale...“, nicméně to tak prostě je.
Pokud přicházejí stoupenci islámu do Evropy, nemají pocit, že míří do společnosti, která je moudřejší a vyspělejší, od níž by se mohli učit. Nikoli, oni jdou mezi nevěřící, a tedy mezi bytosti méněcenné. Řečeno s klasikem, můžeme s touhle představou nesouhlasit, ale to je tak to jediné, co s tím můžeme dělat. Jakékoli asimilační sna- hy (natož multikulturní „království boží na zemi“) jsou proto ne- možné. Jen si to představte. Mezi barbary přicházejí pravověrní, kteří poznali pravdu Koránu. Proč by se měli od nás učit? Ostatně,
nedávno to zcela pregnantně definoval bývalý předseda britské Rady pro rovnost a lidská práva. Očekávat od muslimů, že se změ- ní, je výrazem hrubé neúcty k nim. A basta!
Ti, kteří vítají migranty s mávátky a chlebem se solí, namítají, jak hodní to jsou lidé. Buďme však realisty. Pokud někam přicházíte, musíte se tvářit tak, aby vás hned nevyhnali. Od časů pohádek Ti- síc a jedné noci se arabský obchodník chová tak, aby dosáhl svého. Každý, kdo obchoduje s muslimskými zeměmi, ví, jak složité to je. Oblíbeným argumentem, proč nelze smlouvu dodržet, je okřídle-
né: Alláh to nechce! Ctí muslima je ošidit křesťana. A jste s veške- rým evropským obchodním právem v háji.
Imigranti se chovají v duchu arabských bazarů. Zdvořile vyslech- nou naše požadavky (pokud nám vůbec rozumějí), pokývají hla- vou, ale udělají si to podle svého. Jenže děti a vnuci přistěhovalců, kteří se tu narodili, už nemají pocit, že by se k nám měli chovat zdvořile jako k hostitelům. Oni se tu narodili, je to jejich země a budou tu vládnout. A my, bytosti méněcenné, budeme poslouchat. Se stoupenci islámu narozenými v Evropě jsou dnes v řadě zápa- doevropských měst neřešitelné problémy. Neplatí to samozřejmě všeobecně, ale případů je varující množství. Vznikají „no go“ zóny, kam si už my, bytosti méněcenné, netroufneme vkročit.
Problém islámských vyloučených lokalit není jen sociální, ale je v
první řadě náboženský. Muslimové prostě mezi sebe bytosti mé- něcenné nepustí.
Muslimové prohlašují, že jsou dostatečně civilizovaní. A mají pravdu. Nebuďme pyšní a nemysleme si, že pouze my máme pa- tent na pravdu. Jsou i jiné civilizační modely a my nemáme právo za každou cenu vnucovat celému světu svůj pohled na život. Máme však povinnost své normy hájit, a zvláště na vlastním území. Ko- línský imám obvinil německé ženy, že si za své znásilnění mohou samy, protože jsou vyzývavé a navoněné. Z hlediska své civilizo-
vanosti má pravdu, neboť jeho normou je Korán, nikoli naše prá- vo. Tak to je a tak to zůstane.
Když jsem za socialismu pracoval v muzeu, na poradě nám četli naprosto nesmyslné úkoly od nadřízeného z ministerstva kultury. Jedna ze spolupracovnic se spravedlivě rozhořčila, proč ho po- sloucháme, když všichni víme, že je „úplně blbej“. Tehdy jsme dě- lali, jako bychom to přeslechli. Byli jsme příliš korektní. Zmoudřel jsem a vím, že korektnost je často zástěrkou pro zbabělost. Občas mám dnes chuť říci totéž, pokud poslouchám některé komentáře a
politické projevy. Vzpomínáte na film Vyšší princip? Spolu s ním tedy nekorektně tvrdím, že z hlediska vyššího principu morálního i já souhlasím, abychom hájili svou budoucnost. Všemi prostředky.

Vlastimil Vondruška

snn.sk/news/stefan-harabin-prebieha-dest...ia-statu-ako-takeho/
Štefan HARABIN: „Prebieha deštrukcia štátu ako takého.“

Pán Kiska sa nespráva ako prezident Slovenska, ale ako veliteľ Guantanáma.
Najvyšší súd vydal päť rozsudkov o úžerníckych úrokoch firiem pána Kisku.
Komunisti mi nediktovali rozsudky, a preto to nedovolím ani pánovi Kiskovi.
A nedovolím to ani pánovi Kaliňákovi, bývalému advokátovi.

z diskusie v Zvedavcovy :

Reakcie niektorých dotknutých webov (pozorovateľ | 20.04.16 11:02)
Hlavné Správy v článku okrem iného popisujú, že personálne pozadie webu konspiratori sa pozoruhodne kryje s osobami spojenými s denníkmi SME a Denník N. Tvrdia, že hlavnou motiváciou môže byť obava denníka SME z výpadku príjmov z reklamy:
www.hlavnespravy.sk/hlavne-spravy-opat-terc...

Na obranu webstránky Parlamentné Listy sa postavili dokonca početní politici, ktorí v tomto časopise bežne publikujú svoje rozhovory:
www.parlamentnelisty.sk/arena/monitor/Skand...

A tu je vyjadrenie redakcie časopisu Šifra:
www.casopis-sifra.cz/mainstream-chce-zlikvi...
Ako vznikol pojem "konšpriačná teória" (pozorovateľ | 20.04.16 11:07)
V nemeckých médiach sa objavil zaujímavý článok. Tvrdí, že pojem "konšpiračná teória" (správnejšie preložené ako "teória o spiknutí/sprisahaní") pochádza z dielne CIA a bol po prvý raz použitý v roku 1968 v príručke ako argumentovať proti ľuďom spochybňujúcim oficiálnu správu o zavraždení Kennedyho (Warren Report).

Samotný článok je dlhý, takže len krátky postreh:

V bode 3 popisujúcom protiakciu radia:

- pokiaľ je to možné, vôbec neotvárať diskusiu na túto tému.

- ak to ale nie je možné, majú všetky pochybnosti označiť za "reči o spiknutí" (conspiracy talks) šírené komunistickou propagandou.

Zbytok dokumentu podrobne rozoberá spôsob argumentácie, ako následne protistranu v diskusii verejne znemožniť.


zdroj:

vk.com/wall-86775514_27533 (nemecký text)

www.jfklancer.com/CIA.html (anglický text)

na tému tohoto príspevku: Vznikla iniciatíva, ktorá má obmedziť príjmy konšpiračných webov z reklamy

www.zvedavec.org/vezkratce/12554/

Treba to nazývať pravým menom je to cenzúra horšia ako za komunizmu. A cenzurovať to idú samozvaní odborníci čo je smiešne pretože sa jedná o samozvanú kaviarenskú elitu, ktorá iba sama seba označauje za slovenskú elitu a odborníkov. Pripomína mi to voľakedy predkladaný Nithusov projekt Venus - vláda samozvaných "odborníkov" nad všetkými ľudmi planéty lebo iba vyvolení "odborníci" vedia ako prerozdeliť zdroje planéty a to čo je skutočná pravda!!!

Okrem toho sa tu jedná o kádrovanie, konšpiračné - nekonšpiračné weby. Budeme mať komisie na pravdu.
Asi dačo také ako lovci šarlatánov = niečo na spôsob fašistickej cenzúry alebo v čechách sisifos platený z NGO v USA.

Najväčším problémom Slovenska niesú konšpiračné weby ale silný štát a mimovládne organizácie ktoré ako parazity sú prisaté na peniazoch štátu ktoré tento pod hrozbami násilia vyberá od ľudí a volá to dane.
Štát nás okráda na daniach a potom z našich daní financuje neziskovky a mimovládky, ktoré my nechceme ani nepotrebujeme ale rozhodujú o nás a tlačia na prijatie zákonov, ktoré majú v agende. Sami financuje valstnú likvidáciu.

Dobrý den Ivane,

ať si kdo chce, co chce říká, ať si mamka slzy utírá, taková cenzura jako za komančů pořád ještě není. To je jen selektivní paměť, jako historky z vojny. Ale co není, to může bejt. A bude. Postupně. Dnes je třeba rozmělnit pěkně názory a pak se sejde demonstrace lidu (to je to stádo, který dnes vše demograticky řídí) a jedna parta pitomců fackuje druhou partu volů, protože každá je zblblá svejma informačníma zdrojema. A výsledek demonstrace nula nula nic. Kdy tu byla poslední pořádná sranda? Dyž bylo třeba vodstranit komanče. To vyhovovalo všem a tak se stádo nedělilo. A navíc neska je takovejch možností blbnout lidi. Proto cenzura bude pomalinku větší a větší. A nejen cenzura , ale i další zásahy státu. Ale po malejch dávkách. Jako ta žába ve vařící vodě. Jak taky jinak řídit takový vobrovský stádo, kde by si každej dělal, co chtěl.

Vone, radšej si vypočuj konšpiračku na PRAHU. PRAHA - centrum Európskeho rabinátu…

Fuj, to je rusky.! Teď už mi chybí ještě nějaký sračky po americky a budu si muset jít umejt uši. Mimo plán a to neni zdravý. Ale vobrázek je to pěknej. Vožralej Milouš, Nečas neví , jestli už stará ví, a soudruh s arcibiskupem sou vočpulený, že si nemůžou dát do držky. A vepředu vietnamskej velkopěstitel marjánky podle toho kvádra?. Vidět to Karel, tak by jim sebral tu čepici a vespolek nakopal prdel.

Na tému "romantických spomenok na léta minulé" , vám odpovie vaša krajanka p. Procházková. Prišlo mi majlom.

Názory na současnost
disidentky a chartistky, spisovatelky Lenky Procházkové.1

Zrovna ode mě to asi zní divně, ale musím říct, že život v normalizaci nebyl tak šedivý, stísněný a uniformní, jak se dnes píše v učebnicích. Byl v něm prostor pro soudržnost a lidskou slušnost. (...)
Lidem, kteří v dětství či mládí prožili rozčarování z Mnichovské zrady západních spojenců a pak válku, Heidrichiádu. Nelze jim vyčítat, že po osvobození vstupovali do KSČ, protože cítili vděčnost k vojákům Rudé armády, kterých u nás padlo víc než sto třicet tisíc. Proto v roce 1946 dostali v Čechách komunisté tolik hlasů.
Komunismus byl v té poválečné době opravdu vnímán jako nadějný směr, plný energie. (...) Občas jsem zvaná na přednášky, a tak vím, že ani mnozí vysokoškoláci dnes neznají základní fakta z novodobých dějin své země, natož z dějin světových.
Komunistické školství sice taky přechylovalo dějiny k obrazu svému, ale kam se hrabalo na dnešní mystifikátory. Když jsem koncem šedesátých let dospívala, patřilo naše školství k nejlepším na světě a umění bylo taky na vrcholu. Dnes se filmy z této zlaté éry pouštějí v televizi v noci, aby se těch pár bdících pamětníků nažralo a stádo spících zůstalo nedotčeno srovnáváním. Říká se, že malý národ může být velký jen svou kulturou a vzdělaností. Pokud na tuto tradici zapomene, jakým tmelem bude držet pohromadě? Televizními seriály?
Připadá mi, že už zase žijeme v kleci přikryté hadrem. Naštěstí i dnes mnozí, a je jich čím dál víc, hledají škvíry v té celtě. Těmi škvírami je internet. (...) Nedávno jsem v nějakém článku na internetu četla věštbu, že česká státnost po sto
1 vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/lenka-...stituce-je-postaven- na-lzi
1
letech skončí? Opravdu se zdá, že vývoj k tomu směřuje...
 rozdělení republiky byl první krok.
 předávání majetků a půdy církvi a šlechtě, které je popřením
smyslu Masarykovy pozemkové reformy, už proběhlo.
 samostatná zahraniční politika neexistuje, pouze prezident se snaží
něco dělat Pro národní zájmy. A média ho za to cupují.
 devastace školství pokračuje.
 o průmyslu, zemědělství, zdravotnictví a sociální politice už ani
nebudu mluvit. Co ještě zbývá k dovršení?
 zrušit Benešovy dekrety a uzavřít konkordát s Vatikánem... .
Na toto sepětí minulosti a přítomnosti s budoucností je dnes embargo. Chováme se, jako bychom žili v bezčasí. A zatím se čas nachyluje. Obranné mechanismy, mezi které patří například instinkt, pozvolna mizí, když jsou atakovány nepřetržitým proudem informací. Většina těch informací má jepičí životnost a nulovou výpovědní hodnotu. Přesto si namlouváme, že jsme in. Náš mozek je ale stvořen pro jiné programy, než je vnější masáž. (...)
Většina lidí si v roce 1989 nepředstavovala, že změna režimu se zvrhne do kapitalismu, který notabene nedodržuje ani vlastní pravidla. Mnozí doufali, že navážeme na ideály obrodného procesu. Že bude svoboda tisku, že se otevřou možnosti drobného podnikání a soukromého zemědělství, ale že velké podniky zůstanou státu. Jistě si nepředstavovali, že prodáme i vodu zahraničním firmám a že část polí a lesů věnujeme církvi.
2
Možná, kdyby se v prosinci 1989 stal prezidentem Dubček, mohla ta naděje a semknutí mít delší trvání. Tím by se zpomalil a snad ani neprosadil historický návrat ke kapitalismu. Republika by se asi nerozpadla. Jenže Dubček se kandidatury vzdal na naléhání Havla. Bylo mu totiž vysvětleno, že pouze osobnost V. Havla může být zárukou, že se stát udrží celistvý (...)
Dubček se nesměl stát ani prezidentem Slovenska. Byl symbolem něčeho, co mělo být pohřbeno, protože mocní tohoto světa měli jiné plány.
Jakou roli v těch plánech sehrál Havel, můžeme pouze odha- dovat. Z jeho skutků je ale zřejmé, že se necítil být hercem, ale tvůrcem. Myslím, že tato iluze mu vydržela až do smrti. Jako spisovatelce mi Dubče- kova postava připadá tragičtější.(...)
Máme, co jsme nechtěli. Žijeme ze dne na den a ve strachu, co bude zítra. A zítra může být i válka. Ekonomové se obávají, že je neodvratná. Zbrojařské koncerny v to doufají.
Tentokrát už Rusko ale nebude Evropu zachraňovat. Tak se probuďme, je za minutu dvanáct!