Nepoznaná História

Pán O.C. nezaháľa a spresňuje svoje tvrdenia z knihy:
www.tajnedejiny.sgo.sk/?p=2289
www.tajnedejiny.sgo.sk/?p=2363

obrázky z článkov:

Втр, 28 Май 2019 19:50
Kto produkuje pseudovedecku historiu: II-Vyzva k recenzii: Nieco o slovenskej pseudovedeckej
historii 20190528
От: p.hanic
Кому: Miroslav.Kmet , peter.mulik

---

****

Vážený pán doc. PaedDr. Miroslav Kmeť, PhD.,
na Vami z pred roka ponúkanú recenziu už rezignujem.
Ale pre zmenu sa teraz sám vrátim k Vašej práci:
„PSEUDOVEDECKÁ HISTÓRIA A KONŠPIRAČNÉ TEÓRIE /
PROPAGANDA A DEJEPIS“, kde v časti: „Základné črty pseudovedy“,
uvádzate bod: „nedostatočné dôkazy“.
Teraz doložím, nielen Vám, kto tu na Slovensku produkuje „pseudovedeckú históriu“...
Pán Kmeť,
buďte tak láskavý a doložte zdroj, kde, kedy, v ktorej práci tavarišč Anton Bernolák
publikoval všeobecne známy, jemu pripisovaný citát:
„Slováci, píšte po slovensky! Tu máte slovo moje o reči vašej!"
Keď sa pozrieme pozornejšie na iný citát, pripisovaný postave Alexandra Rudnaya:
"Slavus sum, et si in catedra Petri forem, Slavus ero.“ ,
tak aj tento výrok nebudete vedieť doložiť!
A nedoloží ho žiaden historik z radom akademikov!
K týmto výrokom historických postáv našich dejín úplne chýbajú dobové dôkazy!
Podľa mojich poznatkov sa z pôvodnej dobovej nacionalistickej „propagandy“,
za tichej podpory magyarisation garnitúr, stal následne „historický mýtus“,
ktorý je politicky naďalej živený po dnešok!
Preto si na základe vyššie uvedeného už teraz dovolím, v zmysle Vašej vlastnej klasifikácie,
zaradiť niektoré oblasti akademických výstupov za produkty „pseudovedeckej histórie“.
Ešte vážnejší problém je v oblasti heraldiky!
**1 z 6 28. 5. 2019, 19:51Mail.ru Письмо от p.hanic
Geopolitické útvary mali od istého obdobia vlastné heraldické označenia.
Napríklad na obraze kardinála Rudnaya:
sk.wikipedia.org/wiki/Alexander_Rudnay#/...Alexander_Rudnay.jpg
(originál lithographia, Albertina, Viedeň) ,
sú vyobrazené dobové heraldické symboly územnej cirkevnej pôsobnosti, ku ktorým sa
viazala jeho aktuálna kardinálska hodnosť.
Je tam vyobrazený „dvojkríž na trojvrší“, ale nie sú tam žiadne „arpádovské brvná“!
Identickú symboliku je možné nájsť na mnohých portrétoch historických osobností,
ešte do polovice 19.teho storočia.
Napríklad na obraze z wikipedie: „Cisár Svätej ríše rímskej“ - Žigmunda Luxemburského,
sk.wikipedia.org/wiki/%C5%BDigmund_(Sv%C...C3%AD%C5%A1a)#/media
/File:Albrecht_D%C3%BCrer_082.jpg
(Albrecht Dürer – Germanisches Nationalmuseum),
sú zobrazené erby geopolitických útvarov, ktorým vládol.
V ľavom dolnom sú „arpádovské brvná“, v pravom hornom „dvojkríž na trojvrší“.
Otázka pre Vás a aj celú akademickú obec:
„Ktoré územie bola na dobových mapách príslušné erbu s „arpádovskými brvnámi“
a ku ktorému územiu patril erb s „dvojkrížom na trojvrší“?
Za odpovede vopred ďakujem,
s pozdravom
p.hanic
PS Viac erbov nájdete napríklad:
Základné otázky našej minulosti: ZOnM-3 - dve "Uhorská" 25. čen 2014 03:32
ramiannka.jecool.net/index.php?option=co...15&id=100&Itemid=114
ramiannka.jecool.net/index.php?option=co...d=100&limitstart=90&
Itemid=114#17131
Воскресенье, 5 мая 2019, 23:09 +02:00 от p.hanic:

Четверг, 13 июня 2019, 21:28 +02:00 от p.hanic :

Vážený pán doc. PaedDr. Miroslav Kmeť, PhD.,
pre doplnenie k erbom Uhorského kráľovstva ponúkam ešte jeden rozhodne nemenej
zaujímavý obrázok - hlavolam, z roku 1605:
Johann Siebmacher: New Wappenbuch ,
Wappen des Kaisers und Königs des Heiligen Römischen Reiches.

sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:Siebmacher001.jpg

Pretože problém pseudovedeckosti histórie nie je výhradne len slovenskou špecialitou,
tak pre úplnosť k zahraničnej pseudovedeckej histórii pripájam ukážku z “odreštaurovania”
jedného objektu z vykopávok v Pompejách.

Pri chráme Isis v Pompejách je na obraze maliara Francesca Piranesiho (1756-1810)
pod názvom: “The Temple of Isis at Pompeji, 1788” v pravej časti vyobrazená skupina ľudí
pri nízkej murovanej omietnutej stavbe.

“Studna-Isis-Temple-LastDaysOfPompejii2012s17.jpeg”

Na fotografiách z “dneška” je na danom mieste už len kovová mreža osadená v obrube z tehál
zapustených v zemi.

“Temple_Isis-pompeji-studna-NIE-2.jpeg”

Tá mreža zakrýva jeden z viacerých “otvorov (studní)” ústiacich do vodovodného kanála
vybudovaného inžinierom Domenico Fontana (1592?-1894?).
Tento kanál bol na viacerých miestach zničený spolu s celými Pompejami výbuchom
Vezuvu v roku 1631.

Nuž takto “pracuje / pracovala ” talianska archeologicko “reštaurátorská” škola.
Technická realizácia aj tohoto objektu - studne dokazuje, že kanál inžiniera
Domenica Fontanu bol budovaný v živom meste! (čiastočne živom)
Aj toto “odreštaurovanie” je priamym dôkazom, že Pompeje boli definitívne zničené
v roku 1631 a nie v roku 79 n.l., ako nás presviedčajú akože naši - slovenskí,
ale aj svetoví “historici”.
A tak si dovolím položiť otázku:

Kto nám to teda produkuje pseudovedeckú históriu?

S pozdravom
p.hanic

„História nie je veda, história jev davovo -"elitárnych" spoločnostiach nástroj riadenia,
ktorý vždy slúži systému a obsluhuje panujúcu koncepciu.“

“Odreštaurovanie” je jeden z osvedčených spôsobov falzifikácie histórie.

Týchto odreštaurovaných studní je tam niekoľko...

K téme „zániku Pompejí“ sú podľa mojich poznatkov dnes dostupné dva „primárne“ zdroje.
Prvý, na ktorý sa odvoláva dnes všeobecne akceptovaná konsenzuálna historiografia:
Gaius Plinius Caecilius Secundus, Epistolae … – odpis, odpisuz odpisov …

august 79 n.l. ... originál sa nedochoval!? …

K druhému zdroju posielam link na český preklad z nemeckého zdroja,
ktorý dokumentuje originálny dokumentk erupcii Vezuvu z 16. dec. 1631 so zánikom
Pompejí, Herculána …. :

myslenkyocemkoli.blogspot.com/2015/07/kd...i-den-pompeji-1.html

tschurilow.de/index.php/de/beitraege/13-...tzte-tag-von-pompeji

Pokiaľ máte k tejto otázke málo informácií, môžem ponúknuť odkaz na ďalšie,
napríklad prácu :

Features of the Domenico Fontana's Water Conduit (the Canal of Count ...

books.google.sk/books?isbn=3640512278

Andreas Tschurilow - 2010

Scientific Study from the year 2009 in the subject History - Basics, language: English,
abstract: It is considered that Pompeii was destroyed in the first century and, being buried
under a layer of volcanic ash and pumice-stone, it remained ...


Вторник, 28 мая 2019, 19:50 +02:00 от p.hanic :

Суббота, 6 июля 2019, 20:58 +02:00 от p.hanic :

Vážený pán doc. PaedDr. Miroslav Kmeť, PhD.,
prvý údajne písomne doložený „Arpádovec“, ku ktorému sa prihlásili Maďari bol Gejza

Krönungsfeierlichkeit in Pressburg/Bratislava, 1563-1830 - Seite 8,Štefan Holčík – 1988
Auf dem Plättchen mit der Darstellung Gezas befindet sich die griechischslawische Aufschrift
GEOVITZAS PISTOS KRALES TOURKIAS (Geza, erhabener König der Türken -
mit „Türken" waren die Madjaren oder Ungarn gemeint

Kniha kráľov: Panovníci v dejinách Slovenska a Slovákov - Seite 68,Vladimír Segeš - 2003
Dukas, ktorý panoval v rokoch 1071 - 1078, a po bokoch pod ním jeho mladší brat a spoluvládca
Konštantín Porfyrogenet a uhorský kráľ Gejza I., označený po grécky
„Geovitzas pistos kralesTourkias" (Gejza, verný kráľ Turkie). ...

Otázka:
„Keď prvý nám dnes známy Arpádovec, kráľ Gejza bol Turek ,
tak jeho syn sv. Štefan bol Maďar, alebo po otcovi taktiež Turek?“
"Bol rod Arpádovcov teda rodom tureckým a či rodom maďarským?"

K téme sv.Štefana sa viaže aj utajovaná prvotina nám, Slovákom dobre známeho autora:

"Divux rex Stephanus, magnus Hungarorum Apostolus".
"Auctore ANTONIO BERNOLÁK NOBILI PANNONIO SZLANICZENSI", Trnava, 1782
(ináč cenzurované sú aj iné práce....)

Pre koho vlastne nechal A.Bernolák - „Pannonio“ odkaz vo svojej prvotine?
Pre Maďarov, alebo pre Uhrov, či Panóncov?

„Divus Rex Stephanus, Magnus Hungarorum Apostolus“:
sa má správne preložiť ako:

1.) „Jasný kráľ Štefan, veľký apoštol Maďarov“?
2.) „Jasný kráľ Štefan, veľký apoštol Uhrov“?

A je tu ešte jeden geopolitický rébus:
„Divus Rex Stephanus, Magnus Hungarorum Apostolus“:
založil kráľovstvo:

1.) s arpádovskými brvnami v erbe
2.) s dvokrížom na trojvrší v erbe?
V očakávaní odpovede s pozdravom
p.hanic

books.google.com/books?id=edtnAAAAMAAJ&q...tos+krales+tourkias&

books.google.com/books?id=DaB7AAAAMAAJ&q...tos+krales+tourkias&

Понедельник, 8 июля 2019, 7:01 +02:00 от p.hanic:

Vážený pán doc. PaedDr. Miroslav Kmeť, PhD.,
nie sú tu len historici produkujúci pseudovedu,
ale dnes môžem už napísať napríklad aj jazykovedci, či literáti nám produkovali, produkujú pseudovedu!
Až donedávna som akceptoval výroky z učebníc dejepisu pre obdobia cca do
„maďarsko-rakúskeho sprisahania“ proti „Hongrois – noMagyars“, Hungariae-Slavus nomen Slovak:
„úradný jazyk v „Koenigreich Ungarn“ bola latinčina“.

Ale prečo bol potom „Urbár Márie Terézie“ vedený v troch jazykoch a nie v jednom, úradnom!?
Pritom jeden z nich bol nápadne podobný na „dialect Lingua Slavonicae“.
Aký mal názov mi zatiaľ nie je známe, jedno je však isté, nebola to „Lingua Bohemica“
a ako „úradný“ musel byť aj istým spôsobom kodifikovaný.

Bola teda kodifikácia A.Bernoláka skutočne prvou kodifikáciou jazyka pre národ „Hungariae-Slávusov“?
Sú tieto moje úvahy ku kodifikáciam správne?

archives.hungaricana.hu/en/urberi/ ( prišlo mi e-poštou už dávnejšie )

archives.hungaricana.hu-urbar-marie-terezie1767.jpeg

***+++*** Pre zmenu ešte na inú historicky príbuznú tému.

Pred rokom som natrafil na knihu :
„Franz Liszt, Genie in Abseits“, Univ.-Prof. Dr. phil. Michael Stegemann 2017 / (2011).
Autor sa v nej pokúša nájsť odpoveď na otázku obsiahnutú v názve:
Prečo Franz Liszt končí život génia v ústraní?
Kniha túto odpoveď nedáva!

Trvalo mi to istý čas stručne naformulovať vlastnú odpoveď, prečo tomu tak bolo:

FL sa narodil do rodiny „Ungarn, ohne Magyaren“.
FL zomiera takmer sám ako „Ungar, ohne Magyar“.
FL sa predstavoval: «JE SUIS HONGROIS»... MAIS JE NE PARLE PAS HONGROIS”
FL svoje umenovedné názory na tému „Rhapsodie hongroise“ ani po cca 22 rokoch neodvolal
a to aj napriek tvrdej, široko medializovanej kritike!
(« Et tu mi fili Brute! » August Reitter von Adelburg, Alexander von Czeke)

Pán Stegemann je jeden z mála autorov, ktorý ponúka čitateľovi aspoň náznak problematiky
k Lisztovej umenovednej práci, už aj cez plný názov tejto tvrdej kritiky:
„Entgegnung auf die von Dr. Franz Liszt in seinem Werke:
„Des Bohémiens et de leur musique en Hongrie“
(Die Zigeuner und ihre Musik in Ungarn) aufgestellte Behauptung :
daß es keine ungarische Nationalmusik, sondern bloß eine Musik der Zigeuner gibt.
Von August Ritter von Adelburg
Mit einem Vorwort von Alexander von Czeke
Verfasser der in den Westermam’schen Monatsheften erschienenen Abhandlung:
„Über ungarische Musik und Zigeuner“.
« Et tu mi fili Brute! »
Die ganze, wie theilweise Uebersetzung wird Vorbehalten, Pest, Verlag von Robert Lampel. 1859“

Po dnešok sa mi nepodarilo nájsť autora zapodievajúceho sa týmto sporom v názoroch na zdroje
„ungarische Nationalmusik“ medzi F.Lisztom a Czeke-Adelburg.
Pritom k téme "Musik Zigeuner in Ungarn" sa dá nájsť viacero dobových zdrojov z 19.-teho st.
od rôznych autorov, ktoré potvrdzujú že, Franz Liszt nebol vonkoncom ani prvý a ani jediný autor
k "muzikologickej" tématike s názorom F-Liszta: "Magyaren nemajú vlastnú hudbu..."....
S pozdravom
p.hanic

( Prvé vydanie Des bohemiens et de leur musique en Hongrie Franz Liszt, august 1859,
druhé prepracované vydanie Des bohémiens et de leur musique en Hongrie , 1881.
Upozorňujem, že nemecký preklad „ Die Zigeuner und ihre Musik in Ungarn “,1861
je nielen terminologicky zavádzajúci,nesprávny, ale aj obsahom manipulačný! )

Magyarisation vonkoncom neskoncila Trianonom,Kto produkuje pseudovedu, 20190821

Dňa 21. 8. 2019 o 12:27 p.hanic napísal(a):

Dobrý deň prajem všetkým čitateľom,
včera, 20.8. bola veľká oslava u našeho „Viac než suseda“, výročie sv.Štefana, prvého kráľa „maďarského“…

K tejto téme ich osláv, ako aj „plodom práce“ tavarišča A.Bernoláka,
"Divux rex Stephanus, magnus Hungarorum Apostolus" je obzvlášť cenný doplnok
v knihe Jozefa Ružičku: „Život a zvyky slovanských národů“, 1928? s.292.

Citát:
„Krásná památka na přijetíslovanské pokročilosti, zachovala se po dnešní den. Jest to
tak nazvaný korunovační sáček neb mošna sv.Štepána, krále uherského (997-1088), jež pa-
třila ke korunovčním klenotům. Dle buly papeže Urbana VII, dána byla Matyášem kapucínske-
mu klášteru ve Vídni jako relikvie k uschování. Sv.Štepán nosíval ji stále při sobě, maje v ní
stříbrné peníze, aby chudým v každém okamžiku mohl poskytnouti almužny.
Pro nás je nesmírně důležitým dokladem, poněvadž honosí sa slovanskými nápisy v kyrilice.“

Slovenského čitateľa na autora Jozefa Ružičku upozornil pán Miroslav Demko v knihe:
„Stratený syn Slovenska Franz Liszt“,2008, s.106.

Pán doc. PaedDr. Miroslav Kmeť, PhD.,
viete vysvetliť, prečo sa takýmto vážnym dokumentom z našej uhorskej minulosti nevenuje po
dnešok žiadna pozornosť?
Kde sú slovenskí historici, literáti, jazykovedci?
Ako je to možmé, že po dnešok nevyšla žiadna recenzia na uvedenú knihu / knihy pána M.Demka?!
Nie je to takýmto „utajovaním“ prác, ako aj ich autorov reálne produkovanie pseudovedy?

S pozdravom
p.hanic

PS
V týždňoch okolo dňa 4.6. (3.-27.6) sa v Bratislave uskutočnil už 6.-ty ročník „Dni maďarskej kultúry“,
pod hlavičkou „Viac než sused“.
Dá sa predpokladať, že tomu bude podobne aj budúci rok, keďbude 100.-té výročie „Trianonu“,
(4. júna 1920, palác Veľký Trianon, Versailles).
Centrum Bratislavy bude pred domácim, ako aj zahraničným publikom zaplnené maďarskou kultúrou.
Myslíte si, že práve tento termín konania, ako aj názov „Viac než sused“, je len čiste náhoda?
Už roky píšem: „Maďarizácia vonkoncom neskončila Trianonom!“

Сочинения К. Кавелина: Часть третья- Strana 162
Константин Дмитриевич Кавелин – 1859

Славянъ, въ видѣ мирныхъ жителей или войска, ихъ защищающаго, авторъ видитъ вездѣ,
отыскиваетъ подъ разными азіятскими и европейскими именами и находитъ:
Угры или Маджары суть Славяне, Курты — тоже Славяне; …

books.google.sk/books?id=s9xdAAAAcAAJ





Понедельник, 8 июля 2019, 7:01 +02:00 от p.hanic:

21 августа, 12:38
Dobrý deň prajem p. Hanic,
Myslím, že potrebujete odbornú pomoc, poznám jedného dobrého psychológa, môžem poradiť.
Keď Vám môžem poprosiť, aby ste si môj email vyhodili zo svojho adresára, nebaví má čítať Vaše šovinistické, urážlivé a nezmyselné emaily. Jediný, kto tu stále provokuje, ste Vy.
Ďakujem
P.S.
1.) keď si poriadne naštuduje slovenskú a maďarskú históriu, môžete sa mi ozvať a môžeme sa porozprávať.
2.) keď ma budete stále obťažovať, tak to budem riešiť inou cestou
ĎAKUJEM ZA POROZUMENIE
ZF

****
RE: FW: zaujimave
Вчера, 21:21

Vážený pán Hanic
Veľmi si vážim váš obetavý a vytrvalý boj.
Najmä vyhľadávanie neznámych faktov!
Držím palce,

Re[2]: Magyarisation vonkoncom neskoncila Trianonom,20190821-0919 20190919 23:15

Vážená slečna Mgr. Zuzana Falathová, kurátorka MMB,
prepáčte,
ale nie je to náhodou tak,
že pojmom „provokácia“ sa dá nazvať práve ten Váš
rozhovor kurátorky MMB v Magyar Hírlap, zo dňa 29. decembra 2018?

A nakoľko ste pracovníčka, kurátorka MMB, platená z daní SR, tak nepovažujem vôbec za
správne písať k Vami vyprovokovanej veci „poza Váš chrbát“…

Moju e-poštu na Vašu verejnú e-poštovú adresu považujte, prosím, za kritiku Vašej odbornej
kompetentnosti reflektovannej v uvedenom rozhovore.
Nechápam, čo Vám bráni označiť moju e-poštu za spam, ja predsa nemôžem nikoho nútiť
čítať moju e-poštu!

Ale rád by som sa nechal poučiť, a to je pre mňa dôležité, ktoré výroky, ako aj prečo považujete
za „ šovinistické“, ktoré za „urážlivé“ a ktoré za „nezmyselné“?

Rád by som ich primerane pozmenil, opravil tak, aby sa takými nejavili.
Na podklade čoho si myslíte že nemám poriadne naštudovanú slovenskú a maďarskú históriu?
Za pochopenie vopred ďakujem.

Podľa Vašeho doporučenia „som si vstúpil do svedomia“ a opäť sa pozrel do starších poznámok, kníh v snahe naštudovať si niektoré z „dejinných faktov“.

Z maďarských zdrojov v slovenskom preklade som siahol po práci:

MAĎARIZÁCIA A POMAĎARČOVANIE s osobytným zreteľom na naše mestá.
MAGYROSODÁS ÉS MAGYROSITÁS különös tekintettel városainkra,
irta BEKSICS GUSZTÁV, Budapest az Athenaum r.társulat kiadása 1883
s.43 V.
Polstoročná premena sa najviac odrážala na mestách.
Tu sa odohrali z hľadiska Maďarov najpriaznivejšie zmeny.
Čísla hovoria jasnou rečou.
1. Obyvateľstvo hlavného mesta Budapešť.
Budín mal podľa sčítania ľudu roku 1821 25.228 obyvateľov, z čoho bolo iba
pár sto Maďarov….
Pešť mala v roku 1829 62.471 obyvateľov, z čoho bolo 1.200 Maďarov….
s.45
Bratislava (Poszony) mala v roku 1830 29,674 obyvateľov (roku 1873 24.485) a Maďari boli
len medzi šľachticami, honoráciou, kožušníkmi, gombikármi, kováčmi a krajčírmi.
V divadlách sa hralo po nemecky, maďarskí herci sa tam neuživili ani v čase zasadania
parlamentu. Vyučovací jazyk v školách bola nemčina. V lýceu sa učilo po nemecky,
slovensky, francúzsky a anglicky, ale maďarčina tam nemala ani samostatného učiteľa.
Mladí Maďari sa práve z tohto dôvodu samostatne vzdelávali, aby v maďarskom *
uhorskom korunovačnom meste nezabudli po maďarsky. … *ph falzifikovaný preklad

PS Pokiaľ by som sa mýlil, tak Vás poprosím poopraviť ma a uviesť v čom sa mýlim a prečo.
Za upozornenie vopred ďakujem.
Na dôvazok potvrdenie údajov Bekšiča z iného dobového zdroja:

V očakávaní odpovede s pozdravom
p.hanic

Slovan, K.H.Borovský 1850, s.302/303

Listy ze Slovenska.

V Prešpurku, 5. června. Budete se snad domnívati, že považuji Prešpurk za město slovenské;
nikoli, každý mi ale přisvědčí, že leží ne slovenské půdě. V revolucí maďarské byl Prešburk provolán za město maďarské, nyní jest zase prohlášen za město německé. Přijdeli kdo do Prešpurku a prochází se pěknými ulicemi, přisáhal by, žs zde bydlí toliko Maďaři a že každý maďarsky rozumí. Kam sejen zrak obrátí, všude maďarské nápisy, maďarská oznámení a madarské znaky; zkrátka, na první pohled jest Pešpurk město maďarské. Kdo by zde však Madary hledati chtěl, dal by si marnou práci a kdo by zde chtěl slyšeti maďarskou řeč, musil by se uchýliti do něněkterého úřadu neb k některému z přívrženců starokonservativní strany, která zde nyní četně zastoupena jest. Na veřejných místech a procházkach uslyšíš jen zřídka zvuky maďarské, za to ale dost německých a slovanských. Kdo by tedy soudil dle sluchu, neřekl by nikdy, že Prešpurk maďarský jest, nýbrž tak slovenský jako Praha asi před 40 leti česká byla, kterou mnozí dle zevnějšího po hledu posud za německou mají.
Praktika Maďarů, živlu svému aspoň na pohled platnosti získati, byla a jest ještě v skutku podivení hodna. Žádný z nich nejde do hostince neb kavárny, kde není maďarského nápisu; jídelní list v jiné řeči psaný každý odhazuje; přípisů, mimo maďarských nikdo nepřijímá. Proto nalezáme zde všecko všudy maďarské ačkoli tomu málo kdo rozumí.
Velmi radostně byl jsem překvapen slyše na procházkách, v hestincích ano i v divadle z husta čistě
česky mluviti – a to často i vojenské důstojníky. Nachází se zde také několik horlivých národovců
slovenských, kteří sobě bohužel všickni trpce stěžují, poněvadž se působení jejich, tak jako dříve,
veliké obtíže v cestu kladou. Vyučování na zdejších školách děje se naskrze v řeči německé. Jest
zde také zřízena stolice jazyka česko-slovenského a maďarského a kupodivu ! professor řeči
českoslovanské má přes 300 žáků, professor řeči maďarské ale návštěvu velmi slabou, a i tato počíná
již klesati. Vůbec se zdá, že živel maďarský v Přešpurku půdu ztratil a že s tíží bývalé platnosti zde
zase dojde.
books.google.sk/books?id=CG0yAQAAIAAJ&pg=PA303&

Vážená slečna Mgr. Zuzana Falathová,
posledne som Vám sprostredkoval isté poznatky, predpokladám, maďarského autora
BEKSICS-a GUSZTÁV-a z roku 1883.
Netrúfam si odhadnúť, do ktorej z Vašich kategórií ste ho zaradili, čo zhodne platí aj o mnou
dnes prezentovanom autorovi.
Tu Vám ponúknem prepis článku mne neznámeho, pravdepodobne českého, moravského
autora z roku 1851.
Je to obzvlášť cenné dobové svedectvo k viacerým kultúrno spoločenským témam, a naviac názorne dokazuje, že pojem „šírenie dezinformácií“ nepatrí vonkoncom len dnešnej dobe….

Vesna: list pro belletristiku, uměni a literaturu. 1851, s.527

Zpěv, hudba a tanec u Madarův.
„Zpěv maďarský ozýval se již i v divadlech cizozemských, hudebníci maďarští zvelebili hudbu národní již i v koncertech londýnských a pařížských, tance maďarské s oblibou tancují se již
i na bálech zahraničných a ve Vídni od baletův divadelních je provozované přijalo vzdělané obecenstvo s hlučným, nadšeným potleskem."
Таk jsme četli nedávno v jedněch novinách maďarských v obšírném článku, s pýchou netajenou
o trojlístku života společenského zábavného u Maďarův, totiž o zpěvu, hudbě a tanci jednajícím. Kdo nevniknul hlouběji do toho zábavně — společenského života maďarského, ten čtoucí podobná panegyrika představuje sobě snad Maďary za národ, zpěvem, hudbou a tancem nad všechny ostatní slynoucí. My měvše již častěji příležitost podobné bombasty samochlouby maďarské čísti a slyšeti nalezli jsme v tom pobídku, aby sme se o tom vychváleném zpěvu, hudbě a tanci maďarském několika slovy zmínili. Delší náš pobyt mezi tímto zpěvecko-hudebně-tanečným národem a s tím spojená zkušenost ručí nám za pravdivé propátrání a vylíčení těchto vychválených vlastností maďarských.
….
Slováci mají tisíce a tisíce pisní v nejrozmanitějších nápěvích ku každé slavnosti, (viz. Zpievanky od J. Kollára) a velmi málo jest panen na Slovensku i mezi pospolitou třídou, u kterých by se několik opsaných písní nenašlo. V paměti раk jich každé sebe mladší děvče tak mnoho má, že nám nikoli podivné býti nesmí, když se jeden cestovatel vyslovil,
že v Turčanské stolici jedna děva tolik písní a nápevův zná , že by je jeden umělec sotvá za celé živobytí své de not opsati mohl.
…
Jistý spisovatel maďarský, zdá se nám Petófy, spočítal všechny původní písné maďarské až do 1846 a byla jich prý summa summarum 150. Připusťme to, že si jich maďarský národ po celé tísíclelí svého v Europě žití tolik utvořil, ale kolik mezi nimi nalezneme obsahem i nápěvem slovanskych?
….
Za jedno Bihary i Kalózsdy jsou Cikáni, za druhé mezi členy jejich hudebních sborův jest velmi mnoho Čechův, za třetí skladby provozováné pocházejí vesměs od jinorodych původcův nejvice od Čechův a jsou větším dílem z nápěvův slovanských sestaveny.
….
Čech znaje se v notách, opisuje je a cvičí se podlé nich, раk učí cikána a tento, со hudby schopný, snadno pochopí jakkoli lěžký kus. Со sе раk kusův hudebních týče, odkazujeme obecenstvo, aby, budeli míti příležitost, neopominulo aspoň jednou poslouchati teto cikánské hudby ; раk sе přesvědčí každý, že pravdu máme, tvrdíme-li, že provozené skladby mají ráz písní slovanských.
Když vloni zde byl Kalózsdy, hrál v Prátru mezi jiným i nápev Krakovjaku slovenkého „Nebuďem tak robiť" atď., Vídeňáci kričeli „éljen", „brávo", povídali jeden druhému, jak prý to krásný maďarský nápev a několik trenčanskych dráteníkův, sedících nedaleko při pívě počali prý zpívat dotčený krakovjak.
— Vůbec Maďaři, jako Maďaři nemaji žádných vloh k hudbě, aniž v ní jakou oblibu nalezaji, vyjmemeli uherskou šlechtu, která při tokajčině ráda naslouchá zvukům hudby cikánské. Vytečného skladatele hudebního z Madarův též nepoznáme; nebo slavný Liszt pochází sice z Uher, ale z národu německého a ty pověstné kusy echt maďarské — jak je nazývají — zvláště раk pochody vojenské jsou dílem od jinorodcův složeny, dílem z nápěvův slovanských sestaveny.
….
Dokázáno jest, že Maďar nemá původniho národního tance, jak jej mají na př. Poláci, Čechové atd.
…
ani průvod hudby není maďarský, slovenské nápěvy i v tom jsou použity.

Tento dobový článok navodzuje celý rad umenovedných otázok nielen do radov tzv. slovenskej akademickej obce…

S pozdravom

books.google.at/books?id=IpBEAAAAcAAJ&pg=PA527&
books_Vesna1851s527ZpevHudbaAtanecUmadaruv.jpg
Vesna1851s527_Zpev-hudba-a-tanec-u-Madaruv_sw.pdf

Dnes večer na INFOVOJNE bude Oskar Cvengroš hovoriť o svojej knihe Tajné dejiny Slovenv a Uhorska. Od 20:00.