” …
Také v Římě vydal kardinál Patrizi 28. prosince 1862 zvláštní list k jubilejnímu roku a zahájil oslavy již 1. ledna 1863 v chrámu sv. Jeronýma. Na památku tohoto jubilea byla v Římě založena jihoslovanská kolej.
Římské oslavy vyvrcholily 5. července 1863 pontifikální mší sv. hlaholskou u sv. Jeronýma a latinskou mší sv., kterou sloužil kardinál Bazzari.
Při této mši zpívala papežská kapela a slavný skladatel Franz Liszt (1811–1886) hrál na varhany.
Ten také složil k této příležitosti hymnus o sv. Cyrilu a Metoději na slova M. Puciče.
Tento hymnus byl tehdy zpíván poprvé. (Tkadlčík, str. 34)
1. Vojtěch Tkadlčík, Cyrilometodějský kult na křesťanském Západě, Matice cyrilometodějská, Olomouc 1995.
....
www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&s...vm=bv.56343320,d.Yms
SVETLO
26. ČÍSLO / XIV. ROČNÍK 9 Kč (12 Sk) 2. ČERVENCE 2006
Světlo č. 26 ze dne 2.7.2006 - Matice cyrilometodějská, sro
www.maticecm.cz/index.php?act...per=1
02.07.2006 - pežská kapela a slavný skladatel. Franz Liszt (1811–1886) hrál na varhany. ....
Vojtěch Tkadlčík, Cyrilometo- dějský kult na křesťanském Zápa-.
Učitel Leoše Janáčka byl žákem jeho tatínka - Neviditelný pes
neviditelnypes.lidovky.cz/osobnost-ucitel-leose-janacka-byl-zakem-jeho-tatinka-f97-/p_kultura.aspx?c=A130220_234215_p_kultura_wag.
OSOBNOST: Učitel Leoše Janáčka byl žákem jeho tatínka
22.2.2013
Letos tomu bude přesně 150 let. Památného 5. července L. P. 1863 se k oslavám tisícátého výročí příchodu svatých soluňských bratří Cyrila a Metoděje sešlo na Velehradě přes 100 000 poutníků. Ve stejný den podobné oslavy vrcholily i v Římě. U sv. Jeronýma sloužil sv. mši hlaholskou a latinskou kardinál Bazzari. Při této mši zpívala papežská kapela a slavný skladatel Franz Liszt hrál na varhany. Poprvé zde byl také zpíván hymnus o sv. Cyrilu a Metoději, který Franz Liszt složil na slova M. Puciče.
Ve stejnou dobu zazněly na Velehradských slavnostech kostelní písně a kantáta k uctění milénia příchodu slovanských věrozvěstů. Písně a kantátu přednesl téměř tisícičlenný sbor a šlo o jev nebývalý a úžasný. Mezi nadšenými diváky nechyběl ani František Palacký. I on bouřlivě aplaudoval autorovi písní a kantáty. Tím autorem byl český skladatel Pavel (Karel) Křížkovský, rodák z Holasovic ve Slezsku. Liszt a Křížkovský v tu chvíli o sobě nevěděli, ale oba svůj talent propůjčili události velice úctyhodné.
...
A Franz Liszt, který si v onom jubilejním roce 1863 prožíval v Římě stejnou slavnou chvíli jako Pavel Křížkovský ve Velehradě, neměl k rodákovi z Holasic zase tak daleko. Byl mimo jiné přítelem hraběte Felixe Lichnovského, na jehož zámku v Hradci nad Moravicí byl často hostem. Liszt uspořádal v Opavě 27. května a 1. června 1846 dva koncerty, přičemž druhý koncert byl dobročinný ve prospěch opavského útulku pro děti. Oba umělci odcházejí na onen svět téměř ve stejnou dobu. Franz Liszt o rok později po Křížkovském, v červenci 1886.